Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Nejen čtenářství upadá nudou

Ve stručné zprávě o výsledících PISA na konci čteme:
„Z doprovodných dotazníků vyplynulo, že pro české žáky není škola místem, kam by chodili rádi. Více než polovina všech patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec. Nejlepší vztah ke škole mají žáci čtyřletých gymnázií, přesto se ve škole nudí téměř polovina z nich. (…)“

Ten poslední odstavec mluví jasnými slovy o tom, že celkem vzato pro děti nemá cenu chodit do školy! Děti v tom nemůžou vidět žádný smysl a přínos, když se tam většina z nich nudí. Copak ty výsledky čtení – ale ta nuda, ta zabrání dětem nejen získat chuť a dovednost číst, ale vůbec učit se, zlepšovat se, pečovat o svou vzdělanost. Pak se nelze divit, že propadáme i v ostatních zkoumaných oborech.Můžeme se dohadovat o tom, jak se vyučuje čtení – ale jen hádáme, protože není řádný průzkum, a kromě toho bude chvíli trvat, než se odborně dohodneme, co vlastně ve školách při průzkumu vůbec sledovat. Co to vůbec je dobře číst, co to vůbec je vyučovat čtení (rozumí se čtení s pochopením smyslu, což je hlubší než pouhé čtení s – doslovným – porozuměním), a jakými podněty a činnostmi a taky podmínkami ve škole se dá čtení a čtenářství posilovat.

Ale to svědectví o nudě kromě toho říká věc, která doufám vyděsí všechny kritiky moderních vyučovacích metod: ve škole to vůbec dnes není tak, „že si tam ty děti jenom hrajou“! To by je to náramně bavilo! Vůbec by se nenudily! Jenomže ony se nudí, což znamená, že to, co se jim nabízí, převážně nejsou moderní interaktivní metody (rozumí se tedy ZVLÁDNUTÉ interaktivní, aktivizační a účinné metody výuky). Můžeme hádat, zda většina učitelů prostě učí postaru, zatímco děti jsou úplně čerstvoučké, nové každým rokem (moje zkušenost to potvrzuje: ať vzděláváme učitele sebelíp, kursů se skutečně nadějným obsahem a metodou průpravy je málo a učitelů v nich taky), nebo zda většinově u nás vyučujeme nezvládnutými rádoby moderními metodami: děti se prostě nudí (a třetina jich tam vůbec chodit nechce).

A druhý faktor určitě je prostředí školy: vnitřek, vybavení, provoz a režim školy taky moc ovlivňuje, jestli upadneme do nudy, nebo se nám bude chtít se do nečeho zajímavého pustit a namáhat se s tím trochu. A to platí i vlivu prostředí na učitele. I hezky vyzdobené a udržované školy u nás většinou nesou rysy kasáren! Dlouhé chodby a z nich vstupy do kójí – do tříd a kabinetů. Úniková schodiště, omyvatelné nátěry na zdi chodeb do výše, kam až může zlovolný žáček zaď znečistit. Něco málo zachráníme krásnými velkými rostlinami  -jsou školy, kde je to jak v botanické, a skutečně se v nich budete cítit živěji, přirozeněji. Ale těch není 90 %, ale odhaduju že tak 30 %. Nuda.

A poslední nudubudící faktor: osobnosti mnoha učitelů. I poctiví a kdysi pedagogicky zdatní učitelé u nás bývají unavené, usmýkané, často odborně už vyčerpané bytosti, otravované byrokracií, časovým presem, dozorováním, vyplňováním. Děti by potřebovaly vidět kolem sebe nápadité, živé, vtipné lidi, aby na ně nesedala nuda, nýbrž aby se nakazily aktivitou a zájmem. Však taky ve třídách, kde takového kantora ještě mají, to na dětem hned poznáte. Ale najít tkaovou třídu znamená hodně dlouho hledat. A mělo by to být opačně: měli bychom se pídit po ojedinělých znuděných třídách s apatickými učiteli, a měli bychom být marností takového pídění náramně zklamaní…

To si můžeme malovat, jaké pěkné metody výuky čtenía rozvoje čtenářství zavedeme, jaké skvělé osnovy namísto RVP do škol zasekneme, jaké přísné maturity slepíme – ale dokud se ve školství neudělá lákavý prostor pro bystrého, živého a dobře vzdělaného učitele, půjdou výsledky měření stále dolů. Pan ministr si může natestovat plnou kapsu srovnávacích výseldků, ale stará pravda: Kdyby sedlák stokrát prase vážil, nepřibere. Musí ho totiž krmit.


    nikdo zatím nehodnotil

8 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Tady žádný dlouhý komentář nemá cenu. Souhlasím s tím, co autor jasně pojmenoval. Vzdělávací systém zaostává za vývojem společnosti, prostředí většiny škol není dostetčně inspirativní a léta ignorování potřeb učitelské profese udělaly své. Otázky tedy zní: "Co s tím budeme dělat? Chceme s tím vůbec něco dělat? Umíme s tím něco dělat?"

  2. avatar

    Moooc se mi líbí to využití logiky - tradicionalisté často poukazují, že v dnešní škole se děti jen hrají a baví a uvedený úryvek z PISA zprávy nasvědčuje tomu, že to tak asi nebude...

  3. avatar

    Malovat si to klidně můžeme. Ale pokud školy nemají peníze na kvalitní pomůcky - učebnice, pracovní sešity, multimédia, obnova IT - nebude možné využít ani kreativitu těch živých a nápaditých, natož těch utahaných a usmýkaných. Naše malá ZŠ dostala letos na ONIV 30 000,-Kč. Pro 33 dětí ZŠ a 28 dětí MŠ. Jen plavání stálo cca 12 000,-Kč. Učebnice 6 tis., pracovní oděvy THP zaměstnanců 4 tis. Například na knihy do školní knihovny nám už dva roky nezbyla ani koruna....... Zřizovatel je nám sice nakloněn, ale taky nemá zlatý důl! A sponzoři? Na vesnici? Ano, pytel obilí, bedna jablek, nějaké cukrovinky. Nad tím se zamysleme! Zubař nás také neošetřuje na křesle vyřazeném z obýváku.

  4. avatar

    Nedostatek peněz se stejně promítá na SŠ, koupit knihu za stovku je problém. Navíc protipožární předpisy vyvolaly odstranění téměř všech nástěnek a dalších dekorací z chodeb a školní chodby vyhlížejí značně pustě (samozřejmě lze namítnout, že snad existují možnosti nahradit nástěnky - ale to by stálo peníze, které nejsou).

  5. avatar

    Však také kapitolka Materiální, personální, hygienické, organizační a jiné podmínky pro uskutečňování RVP ZV se krčí někde na konci. Jeden by si myslel, že nejdříve by se měly naplnit podmínky, ale bylo tomu právě naopak.

  6. avatar

    Jedna z cest k získání knížek do třídy, když nejsou peníze, je vypůjčit si je z rodin žáků. Ovšem pokud nemáte školu ve vsi, kde doma knížky nejsou taky. Tam, kde je naděje, někteří učitelé už vyzkoušeli s dětmi sepsat po rodiče smlouvu na roční, nebo půlroční zapůjčení některé knížky z domova do třídy. Učitel ovšem dá smlouvě náležitý ráz, ale je dobré, když k tomu vezme děti: co by se mělo při půjčování něčeho o třídy zapsat, aby byla ta věc - knížka - chráněná? K čemu smí být knížka používána? (I banality: bude se číst na stole a v klidu při práci na koberci - pokud ho máme, že, nebude se s ní házet ani podkládat stůl...) Co se zavážeme jako třída, že s knížkou neprovedeme? Vrátíme ji nepotrhanou, ale rodina počítá s tím, že se knížka hojným čtením poněkud ohmatá a obnosí. A pak poprosí děti, aby se doma podívaly, jaké knížky se už třeba nečtou, a mohly by se zapůjčit. K přinesení do školy ovšem musí být souhlas rodičů, a k tomu je ta smlouva.

  7. avatar

    Omlouvám se, první má věta vypadá, jako že si škola má od rodiny půjčit ty chybějící peníze :-) Ale snad je jasné, že jde o tu knížku, a to nikoli spořitelní... Tu rodina ostatně možná ani nemá.

  8. avatar

    To je, vážený pane doktore, již překonaný, idealistický školský model a filosofie! Nynější racionální, ale i inovativní a odpovědná pravice chce přeci - vymahatelnost vědomostí (minimálních :-)!!
    Pro všechny vzdělávací a školící agentury dobrá zpráva, budou mít věru dost práce. Takže Školství končí v nudě a naprosté ignoranci.. Ve společnosti ale nastává éra Výchovy a vzdělávání!
    Hezké a požehnané Vánoce. A mnoho radosti do práce a všem, kdo ještě učí a jde mu o to, hodně pěkných výsledků dětí v pololetí!

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.